Máte televizi v ložnici? A je vám divné, že se nemůžete vůbec spát? Konec záhady: modré světlo z televize a počítače ničí spánek. Především však stojí za předčasným stárnutím. Zatím se to jen předpokládalo, ale teď už je to jisté: japonští vědci sledovali chování a mozkovou aktivitu celkem 5 875 lidí předtím, nežli šli spát, a užívali až do poslední chvíle počítač nebo se dívali na televizi.
Výsledek zveřejnil odborný časopis Sleep and Biological Rhythms. Ukázalo se to, co odborníci už dávno tušili. Tito lidé nemají vůbec žádnou chuť na sex a pro třetinu z nich použití televize a počítače před spaním znamenalo, že mnohem hůře spali. Mozek nechtěl „upadnout“ do hlubších fází, kdy regeneruje, a také si mimochodem ukládá do paměti, co se přes den naučil. Lidé se proto probouzeli ráno nevyspalí a s nevrlou náladou. Na vině je modré světlo z obrazovek.
U příležitosti Světového dne spánku, který každoročně připadá na pátek před březnovou rovnodenností, na to upozornilo před časem už i české ministerstvo zdravotnictví.
Modré světlo
O co jde? Takzvané modré světlo je totiž přirozenou složkou denního světla o vlnové délce kolem 480 nanometrů. Denní světlo jí nejvíce obsahuje po rozednění, s blížícím se západem slunce její obsah klesá a převažuje červená složka.
„Denní světlo působí zejména na psychiku člověka. Přítomnost modré složky v umělém osvětlení v době, kdy se již přirozeně nevyskytuje, tedy večer a v noci, klamně signalizuje našemu tělu, že je den, čímž dochází k posunu nočních fyziologických funkcí,“ vysvětluje někdejší hlavní hygienička Eva Gottvaldová.
Ovlivňuje vznik deprese
Největší význam střídání světla a tmy spočívá v uspořádání biologických hodin do takzvaného cirkadiánního – tedy čtyřiadvacetihodinového – rytmu kolísání aktivity. Tělu savců to pomáhá sladit se s vnějším světem a vlastně dobře fungovat a myslet. Proto je také důležité vystavovat se dennímu světlu nefiltrovanému přes skla oken kanceláří.
Významnou funkci při tom plní hormon melatonin, který se v našem organismu účastní koordinace denních rytmů a spánku, ovlivňuje oběh krve, krevní tlak, tělesnou teplotu, metabolismus cukrů, tuků i bílkovin, produkci pohlavních hormonů – odtud také ta nechuť milovat se, když je poblíž ložnice televize či počítač.
A melatonin také ovlivňuje imunitu organismu, zejména jeho stárnutí i psychické reakce včetně vzniku depresí. Mimo jiné také i fakt, zda tloustneme; kdo méně a hůře spí, ten přibírá na váze. S televizí v ložnici a s počítačem před spaním tak stárneme mnohem rychleji a přibíráme na váze.
Funguje to tak, že tvorba melatoninu v lidském těle začíná v přirozeném prostředí několik hodin po soumraku a s blížícím se rozedněním se postupně zastavuje. Je-li tedy člověk vystaven „modrému světlu“ ve večerních a nočních hodinách, tedy třeba usíná při puštěné televizi, start tvorby melatoninu v jeho organismu se oddálí, případně vůbec nemusí nastat. A nejde jen o počítače či televizi, ale i o displej mobilního telefonu.
V době, která je přirozeně tvorbou melatoninu určena ke spánku, tedy po setmění, by tyto výdobytky moderní doby neměl člověk používat. Jistě, to se snadno řekne, když se u nás v zimě stmívá už před pátou. Lidský organismus je však nastartovaný tak, že přirozená potřeba spánku přichází spolu s nejvyšší tvorbou melatoninu po desáté hodině večer.
